Kapitola 212 Chci ho
Přestože měl muž také masku, Eliza si všimla, že jeho obočí a oči připomínají Williamovo. Dokonce i vysoká postava tajemného muže dosahovala jeho. „Je to William? Nevrátil se do země? Ne, to nemůže být. William by na takovou párty nikdy nepřišel.“ Eliza se nemohla ubránit smíchu sama sobě, když o tom tisíckrát přemýšlela. Nebyl důvod, aby byla nervózní nebo se bála, i když to byl on.
Muž seděl naproti ní, ale nepromluvil. Místo toho se jí hluboce zadíval do očí. Eliza se usmála. Její rty se mírně pootevřely, aby promluvila. Její hlas zněl jako před pěti lety. Při požáru si poškodila hlasivky, ale ty se po ošetření pomalu zotavily. "Chceš drink?" zeptala se.
Eliziny ruce vypadaly světlé a štíhlé. Díky červeným nehtům vypadaly její ruce sexy. Stačilo upoutat pohledy muže. Tajemný muž však stále zíral do její tváře, jako by se snažil skrz ni vidět skrz tuto masku.