Kapitola 484 Jsi bolestný smolař
Horká voda obmývala tělo a spláchla únavu. Eliza se cítila pohodlně a dlouho stála pod sprchovou hlavicí, než vypnula ohřívač vody. Omotala kolem sebe ručník, přešla k toaletnímu zrcadlu a zvedla fén visící na zdi, aby si vyfénovala vlasy. Její vlasy byly tak husté a dlouhé, že chvíli trvalo, než uschly. Vypnula fén, utáhla si ručník kolem těla, otevřela dveře koupelny a vyšla ven.
Dům byl tichý, ideální na spaní. Zívla, zvedla telefon a klidně zamířila do svého pokoje. Jakmile byla uvnitř, šla nejprve zatáhnout zatemňovací závěsy. Jakmile zatáhla závěsy, místnost okamžitě potemněla. Otočila se a tápavě rozsvítila světlo vedle čela postele. Světlo, které bylo zapnuto, se třpytilo měkkým, teplým žlutým světlem. Šla ke skříni, rozbalila osušku a pak ve skříni hledala župan. Najednou uslyšela slabý zvuk, jak někdo dýchá.
Napjala se a nervózně se rozhlédla. Byla v šoku, když viděla někoho stát u dveří pokoje. Nebyl to nikdo jiný než William. Eliza si reflexivně stáhla košili, aby si zakryla tělo, a otráveně na něj zírala." Co tady děláš? Vypadni." Neviděla ho, když právě vešla, tak ji zajímalo, kdy vešel. Byl jako duch.