Kapitola 537 Národní poklad
"Kam jsi šel dnes odpoledne? Proč jsi měl vypnutý telefon? Máš vůbec ponětí, jak jsem se bál?" Bylo to poprvé, co se Jensen na Elizu naštval.
Jensenovy tmavé oči vypadaly jako temný vír, když stál před Elizou zády ke světlu, které zpočátku nebylo tak jasné. Cítila se nervózní a pod tlakem. Ukazuje se, že lidé mohou mít mnoho emocí. I někdo tak gentleman a starostlivý jako Jensen může mít svou temnou a zlověstnou stránku.
Eliza sevřela loketní opěrku invalidního vozíku a řekla: "Ve skutečnosti jsem nikam nešla. Šla jsem se jen projít do parku u nemocnice. Ethan náhodou prošel parkem a uviděl mě, tak se rozhodl, že mě odveze domů. Pokud jde o telefon..." Rychle vytáhla telefon z kabelky a viděla, že je vypnutý. "Neuvědomila jsem si, kdy vybila baterie," zasmála se Eliza.