Kapitola 556 Dělat ze sebe blázna

William si odfrkl, když se na ni podíval. Nad hlavou se jí tyčil kouř, který vydechoval, s nikotinovou vůní, která se jí vznášela do nosních dírek a dráždila ji. "Nemůžu uvěřit, že o sobě máš tak vysoké mínění, když jsem si myslel, že jsem do nemocnice přišel schválně, abych se s tebou mohl náhodně setkat," řekl William, mírně se sklonil a řekl tichým, hořkým hlasem: "Už k tobě necítím nic od té doby, co jsi mě toho dne ubodal. Vytvořit náhodné setkání? Myslíš si vůbec, že je to možné?"

Jeho sarkastický smích v ní vyvolal pocit, jako by to byla ona, kdo ze sebe dělal blázna. Ve vzteku a nervozitě svírala loketní opěrku vozíku. Ruce měla rudé od zimy a její štíhlé prsty vypadaly ve větru křehce.

William lhostejně pohlédl na její ruce a ušklíbl se: "Podívejte, hrát kartu lítosti je jen vaše vlastní zkáza. Kdybyste přestal předstírat a postavil se na nohy, okamžitě byste nastoupil do auta. Proč tady pořád mrznete?"