Scarica l'app

Apple Store Google Pay

Seznam kapitol

  1. Kapitola 1 Ukončení manželství
  2. Kapitola 2 Nepolapitelný Carlos
  3. Kapitola 3 Profesor s tvrdou hlavou
  4. Kapitola 4 Olga Moranová
  5. Kapitola 5 Velký plán
  6. Kapitola 6 Kdo si myslíš, že jsi
  7. Kapitola 7 Nechci být paní Hiltonová
  8. Kapitola 8 Vracím se
  9. Kapitola 9 Tři možnosti
  10. Kapitola 10 Slavnostní předání cen
  11. Kapitola 11 Carlosi, miluji tě
  12. Kapitola 12 Celý svět ví
  13. Kapitola 13 Přívětivý ředitel
  14. Kapitola 14 Vypadáš jako holka!
  15. Kapitola 15 Předstírání čistoty
  16. Kapitola 16 Víno
  17. Kapitola 17 Nakrmte ji žralokům
  18. Kapitola 18 Koleno
  19. Kapitola 19 Do New Yorku
  20. Kapitola 20 Setkala se se svým zápasem?
  21. Kapitola 21 Carlos flirtuje s Debbie
  22. Kapitola 22 Carlos znal pravdu
  23. Kapitola 23 Nastěhování
  24. Kapitola 24 Autem na univerzitu
  25. Kapitola 25 Není skutečný chlapec
  26. Kapitola 26 Bratře
  27. Kapitola 27 Sídlo společnosti Hilton Group
  28. Kapitola 28 Omluvné jídlo
  29. Kapitola 29 Vypálit
  30. Kapitola 30 Současnost

Kapitola 1 Ukončení manželství

"Tady je rozvodová dohoda, Philipe. Už jsem ji podepsal. Dej ji prosím Carlosovi."

Pro Debbie Nelson bylo těžké sebrat odvahu a předat rozvodovou smlouvu Philipu Brownovi, správci rodiny Hiltonových.

Philip si rezignovaně povzdechl, prošel dokument a všiml si klauzulí, kvůli kterým se zamračil. Ostře se na dívku podíval a zařval: "Debbie!" Nevěřícně se zeptal: "Uvědomuješ si, jak je to hloupé? Chápu, když se chceš rozvést s Carlosem. Koneckonců jsi ho neviděl poslední tři roky. Ale proč nechceš žádné peníze?"

Debbie byla vysokoškolačka bez otce ani matky. Podle Philipova názoru by se neměla chtít rozvádět, natož vyváznout z manželství bez peněz.

Debbie se v rozpacích poškrábala vzadu na hlavě. Dobře si uvědomovala, že se k ní Filip vždy choval jako k dceři, takže neměla v plánu před ním něco tajit. "Já... chci odejít z univerzity," koktala.

"Cože? Proč chceš najednou odejít z univerzity? Co se stalo? Jste šikanován?" Stewardovy oči se rozšířily úžasem.

"Ne, ne, ne! Přeháníš to, Philipe. Už víš, nerada se učím. Takže nechci ztrácet čas na univerzitě," vysvětlila.

Výmluva pro odchod z univerzity byla chabá, ale jediná, která ho rychle napadla, aby ho zastavila. Ale neřekla nikomu pravý důvod, proč se chce rozvést.

Chvíli mlčela a hlavou jí proběhlo několik myšlenek. „Zítra mám 21 narozeniny a také třetí výročí svatby.

Jsem ještě mladý. Nechci, aby toto prázdné manželství stálo v cestě hledání pravé lásky.

Carlose jsem nikdy neviděl osobně. Můj otec zařídil toto manželství. Jak může někdo takhle žít?“ pomyslela si zoufale.

Philip vycítil, že se dívka nechystá nic dalšího sdílet, a tak připustil: „Zdá se, že ses rozhodl, tak to udělám...“ Čekal, až něco řekne. "Zítra předám rozvodové papíry Carlosovi," řekl steward s hlubokým povzdechem, když neodpověděla.

"Moc ti děkuji, Filipe!" Než se na muže sladce usmála, úlevně si oddechla.

Filip si ale nemohl pomoct, když na mladou dívku zíral. "Debbie, Carlos je dobrý muž. Věřím, že se k sobě perfektně hodíte, takže doufám, že si to dobře promyslíte a přehodnotíte. Pokud si to rozmyslíte, můžete mi kdykoli zavolat," řekl upřímně.

Ze všeho, co řekl, vynikla dvě slova, která Debbie přinutila se scvrknout. 'Perfektní zápas? Neukázal se ani na svatbě! Muž byl v té době na recepci k večeři pro zahraničního prezidenta. Dokonce i fotografie na našem oddacím listu byla upravena Photoshopem.

Za poslední tři roky jsem ho ani nespatřil. Tak proč Filip říká, že jsme perfektní partner?' Debbie nedokázala ovládat sarkastické myšlenky v její hlavě.

Mladá dáma se konečně probrala a zhluboka se nadechla, než znovu promluvila. Měla v úmyslu říct: "Rozhodla jsem se," ale na znamení úcty k Filipovi, který o ni měl opravdu starost, řekla: "Dobře."

Philip si myslel, že možná nebude mít změnu, a počkal do příštího odpoledne, aby informoval Carlose o rozvodových papírech. Ale k jeho zklamání se mu neozvala. Pomalu vytáhl mobil a vytočil číslo. "Carlosi, mám dokument, který potřebuje tvůj podpis," řekl uctivě.

"Co je to za dokument?" přišla chladná odpověď. V Carlosově hlase zaznamenal náznak netrpělivosti.

Po krátkém zaváhání stevard odpověděl: "Dohoda o rozvodu."

Pak jeho ruka držící pero ztuhla, když Carlos Hilton nechal slova vstřebat. Zavřel oči a zamyšleně si promnul obočí.

Rychle mu došlo, když si pomyslel: „Ach, mám ženu. Kdyby mi teď Filip nezavolal, ani bych si nevzpomněl, že jsem ženatý a mám ženu.“

"Prostě dejte papíry do mé pracovny. Za pár dní se vrátím do Alorithu," řekl Carlos chladně.

"Dobře," uznal Philip a zavěsil.

Mezitím v Blue Night Baru v Alorith byl bar slabě osvětlený, ale přeplněný lidmi.

Mladí muži a ženy se hrnuli do podniku, který byl ve městě velmi oblíbený.

Uvnitř místnosti 501 byl stůl posetý pivem, vínem, šampaňským a různými občerstvením.

Místnost byla místem pro narozeninovou oslavu. Oslavující byla Debbie, které bylo toho dne 21 let.

Debbie, které její spolužáci přezdívali „Tomboy“, nyní měla na sobě růžové krajkové šaty. Tohle byla jedna z mála příležitostí, kdy si místo h oblékla něco ženského

obvyklé oblečení džíny a košile. Několik hostujících žen vytáhlo své telefony, aby si udělaly selfie s Debbie.

Poté, co se všichni dosyta vyfotili, začala se oslavenka bavit popíjením se svými spolužáky. V jednom rohu místnosti bylo naskládáno množství dárků, které Debbie dostala od přátel a spolužáků.

Trochu podnapilý mladý muž vybuchl v písni s paží přehozenou kolem ramen jiného chlapce. "Věděl jsem, že máš potíže, když jsi vešel dovnitř..." zavrčel.

Jeho hlas byl tak skřípavý, že si mnoho dívek zakrývalo uši a sténalo.

"Hej, Jarede! Přestaň s tím zpěvem. Pojďme si hrát hry, které nikomu nenarazí na ušní bubínky." Byla to Kasie Garciaová, jedna z Debbiných spolubydlících, která zavolala na Jareda Hamptona.

Byla to veselá dívka, plná sebevědomí, která si vždy získala pozornost lidí.

Její návrh způsobil, že všichni v místnosti zmlkli . Chlapci a dívky v místnosti se otočili a podívali se na Kasie a čekali na její pokyny.

Byla známým párty zvířetem a mezi spolužáky byla oblíbená.

Kasie se na všechny podívala se škodolibostí v očích a řekla: "Pojďme hrát Truth or Dare!" Na rtech jí přeběhl mazaný úsměv, když se hosté tomu návrhu zdráhali.

Několik z nich vrhlo na dívku opovržlivý pohled. "Kasie, ta hra je na hovno!" Tentokrát se do Kasie vrátil Jared, který patřil k bohaté druhé generaci. Znechuceně vyvalil oči, protože si myslel, že je to nudná hra.

Kasie na Jareda vyzývavě zírala a pokračovala: "Dnes má Debbie 21. narozeniny, takže hru uděláme napínavější!" Nasadila zlý úsměv, který některé hosty znepokojil.

Protože všichni lidé na večírku byli studenti, mnozí byli stále čistí a nevinní. Byli obeznámeni s hrou; důsledky pro odvážlivce byly obvykle zpívání vysokých tónů v 'Loving You' od Mariah Carey, nošení nejtěžšího chlapa po místnosti nebo zpívání duetu s opačným pohlavím.

Ale Kasie měla pro Debbie na mysli něco jiného. Tváře oslavence už byly karmínové od přílišného množství šampaňského a vína. Když začalo první kolo, Kasie mrkla na ostatní, kteří rychle pochopili, co plánovala.

"Poražený v tomto kole musí vyjít ze dveří, otočit se doprava a pak políbit první osobu opačného pohlaví, na kterou narazí. Bude to ale polibek na rty místo pusinky na tvář. Pokud se rozhodne tento důsledek přeskočit, existuje alternativa. Musí vypít deset sklenic vína," prohlásila Kasie.

Všichni byli ze hry nadšení. Všichni toužili zjistit, kdo bude první poražený. Tentokrát si Jared znechuceně odfrkl, ale neřekl nic. Věděl, že už došlo k tajné dohodě.

Po zahrání Kámen-Papír-Scissors se všichni otočili a podívali se na oslavence, který oněměl úžasem.

Debbie zírala na svou ruku, která tvořila symbol nůžek, a pak se podívala na ostatní, kteří natahovali Rocks. Oči se jí rozšířily a čelist jí povolila.

"Nenávidím tě, Kasie!" křičela. Při vzpomínce na následky se oslavenkyni chtělo brečet. Už byla opilá a nemohla si dovolit dalších deset sklenic vína.

Sebrala odvahu a několikrát se zhluboka nadechla, než otevřela dveře.

Podle pokynů zabočila doprava.

Na chodbě stál muž oblečený v ostré bílé košili, černých kalhotách a černých kožených botách.

Vypadal na něco přes 20 a měřil kolem 180 cm. Jeho obličej byl plný úhlů a rovin, od čela, tváří až po čelist. Jeho vzhled byl typ, který by v davu vynikl.

Jeho oči však byly tak chladné, že se Debbie nemohla ubránit chvění, když na ni pohlédl.

"Páni, to je hezký týpek! Chlapče, pospěš si! Sledujeme tě," řekla Kasie hlasitým šeptem. Debbie chvíli stála jako přimražená. Byla zaneprázdněna přemýšlením: "Vypadá nějak povědomě." Kde jsem ho už potkal?“

Do myšlenek se jí ale vloupal Kasiin hlas, takže se zhluboka nadechla a dodala si více odvahy.

Pořád tu byla ta hloupá myšlenka: "Myslím, že jsem ho už někdy potkal." Nevadí! Radši to udělám rychle.“

Statečně k muži přistoupila, sladce se na něj usmála a postavila se na špičky. Nosem jí proudila jeho kolínská.

Carlos hledal klidné místo k telefonování, když ho na chodbě zastavila dívka.

Když k němu Debbie přistoupila, otráveně se zamračil.

Něco mu cvaklo v mysli. „Proč vypadá tak povědomě? Její oči...“ pomyslel si Carlos a snažil se vybavit si tvář.

Zatímco přemýšlel, kdo je ta dívka, Debbie mu vtiskla jemný polibek na rty a přistihla ho nepřipraveného.

تم النسخ بنجاح!