Kapitola 142 Co? Ty umíráš?
"Jednoho dne budeš litovat, že ji teď budeš chránit."
"Nejvíc mě v životě mrzí, že jsem tě potkal. Bez tebe by se žádná z tragédií nestala." William na ni lhostejně zíral, jeho hlas byl klidný, ale mrazivý.
Probudily se v ní emoce a oči se jí rozmazaly slzami. Rozhořčeně se chytila koberce, oči měla podlité krví. Najednou ze sebe vydala sebepodceňující smích. "Já taky. Všechna moje neštěstí začala, když jsem tě potkal."