Kapitola 487 Stále prohrál sázku

William otevřel kohoutek a opláchl si obličej trochou studené vody. Když se podíval do zrcadla, přitiskl ruce na umyvadlo. Měl sebepodceňující úsměv, když na něj zíraly páry krví podlitých očí. „Čím jsem se stal? Tohle všechno pro ženu?“ Cítil jakési chorobné uspokojení z toho, co předtím udělal Elize, ale zároveň svých činů hluboce litoval. "Řekl jsem si, že už se té ženy takhle nikdy nedotknu, ale co jsem právě udělal?"

Williamovy spánky pulzovaly. Podrážděně udeřil do umyvadla a přidal si novou ránu na již poraněné klouby. Z rozcuchaných vlasů mu stále kapala voda. Než vyšel z koupelny, dlouho se díval do zrcadla.

Najednou se dveře koupelny s bouchnutím otevřely. Nůž na ovoce letěl k Williamovi rychlostí světla. Neuhnul. Místo toho se jen díval, jak se ho žena snaží bodnout s nenávistí nalepenou na tváři. Vypadalo to, jako by se vsadil sám se sebou, že ve skutečnosti nebude tak bezcitná, aby ho bodla do hrudi. „Pokud to chápu správně, pak je tu naděje pro náš vztah. Pokud se mýlím, nevadí. Prostě přijdu o život,“ pomyslel si.