Kapitola 151

Pohled Sheily

Zadržel jsem dech a ležel jsem stále pod teplou vodou ve vaně. Chtěl jsem jen trochu ticha a ticho přetrvávající ve vodě mě uklidňovalo. Stačilo utišit divoké bubnování mého srdce. Bylo to takhle od té doby, co mě včera v noci zastřelili, a já nevím, jak to zastavit. Věděl jsem, že to byla jen další zkouška Vladimíra. Nebylo to poprvé. Byl stále na pochybách a chtěl si být jistý, jestli si něco pamatuji. Cokoli, co bych neměl.

Zavřel jsem oči a vytáhl z vody. Stále jsem nemohl uvěřit, jak rychle čas na tomto bohem zapomenutém místě letěl. Je to osm týdnů, co mě sem přivedli, a přesto jsem měl pocit, jako by se to všechno stalo teprve včera. Útok na mou smečku a jeho smrt. Killianova smrt.