Kapitola 153

Killianův pohled

Byl skoro večer. Zena, Kaiser a já už několik hodin čekáme v lese, který vedl do Temné jeskyně. kurva, byl jsem neklidný. Nevěděl jsem, proč mi srdce tak rychle buší. Od té doby, co jsem se včera v noci probudil, jsem prostě nedokázal jasně myslet. Všechno bylo tak zatraceně zpackané. Zavřel jsem oči, když jsem se opřel zády o kmen stromu. Kaiser a Zena, která byla jeho družkou, byli spolu, pár vzdáleností za mnou.

Prsty jsem si masíroval spánky. Cítil jsem se vyčerpaný a slabý, ale nemohl jsem najít klid, dokud jsem neviděl Sheilu. Musel jsem ji vidět. Bez Sheily, bez mého druha v tu chvíli nic nedávalo smysl. Pořád jsem nemohl uvěřit, že jsem zemřel, a co bylo horší, vzali Sheilu. Těchto osm týdnů jsem byl v bezvědomí jen jako noční spánek. Ztratil jsem osm týdnů svého života a Sheila také.