Kapitola 573
S Jacksonem šokovaně zíráme na mámu a ona si povzdechne.
„Asi je čas,“ zamumlá a jemně mě pohladí po tváři, „abych ti pověděla o jedné drobnosti, která se stala v den tvého narození.“ A pak mi matka vypráví příběh, z něhož mi padla čelist šokem – o tom, jak ji Bůh temnoty zřejmě stáhl do jiné říše a dal mi… tuhle věc, kterou držím zřejmě od svého narození.
„Ale on mě ujišťuje, že to byl dárek,“ říká máma trochu zoufale.