Kapitola 882
Můj vlk vyje štěstím a hrdostí, i když mnou prochází bolest - ale já ji jako bolest neprožívám - nevím, jak vysvětlit ten lahodný, ostrý příval pocitů, když se mi kůže rozpadá, jak si mě Jackson nárokuje, jak mi jeho magie zaplavuje tělo a dává mi pocit bohatosti, živosti a skutečného života.
Jeho zuby se jednou zaryjí hlouběji a já cítím, jak se Jacksonovo tělo napíná a chvěje, když se ke mně také vrhá. Tiše mňoukám, boky se k němu tisknu, chci ho proniknout hlouběji, zatímco cítím, jak mě do něj vlévá teplý příval, jak se mu dostává dovnitř, jak se jeho tělo znehybní, každý jeho sval se napne. Vtom mě zaplaví něco divokého a majetnického a já také zavrčím, natáhnu špičáky, nakloním se a zabořím je hluboko do kůže a svalů Jacksonovy hrudi, těsně nad jeho srdcem, čímž ho zároveň označím.
Protože je můj – naprosto můj. A i kdybych nesla další dvě znaménka, která nebudou jeho, Jackson bude jediným mužem, který kdy ponese to moje.