Kapitola 1006

Jesseho oči se otevřely jako první a pak i Půlnoční, pomalu a ospale.

„Jak se cítíš?“ ptám se tiše a nakláním se k ní, protože ji teď v ranním světle, které proudí okny, vidím lépe.

„Co se stalo?“ zeptá se Jackson. Otočím se a vidím ho stát u dveří. Usměju se a natáhnu ruku. Zamračí se na mě, vyšle mi lehký záblesk starostí, že jsem nespala, a pak mi předá trochu magické energie. Usmívám se, docela spokojená, když přistoupí dostatečně blízko k posteli, abych se o něj mohla opřít.