Kapitola 1007
Zasměju se a ukážu na velký talíř jablečného koláče na stole. „No, jsem ráda, že se cítíš vesele,“ říkám s úsměvem na ni.
„To jsem!“ říká, šťastně se plácne vedle Jesseho, natáhne se pro koláč, vezme si ho na klín a zarývá do něj vidličkou. „Myslím, že si nikdo z vás ani nedokáže představit, jak je hezké, když se z vaší duše vytratí roky nahromaděné temnoty!“
„Jsme za tebe moc rádi, Mids,“ říká Rafe a s láskou se k ní naklání. „A jsme rádi, že si taky uchováváš své schopnosti.“