Kapitola 127
Můj dech je vytlačen z hrudi, jak můj zadek dopadá na podlahu, ruka mi okamžitě míří k nosu. Zalapal jsem po dechu, oči se mi chytly, když přemýšlím, jestli krvácím nebo ne-
" Ach můj bože," ozval se hlas, "co to sakra děláš!?"
Oči se mi okamžitě rozzářily, protože očividně to není kus žuly v hale.