Kapitola 533

„Ariel!“ Slovo vyrazilo z Jacksona, i když se usmíval, a myslím, že ho můj smích unesl, i když ho zmátl směr mých myšlenek. „Vážně, o čem to mluvíš? Co tě k tomu proboha vede?“

„Žárlila jsem!“ říkám, rozhazuji ruce a můj smích utichá. „Když jsi učil Lucu – bylo to tak zajímavé! A já – já o tom nic nevím! A je naprosto jasné, že vy všichni máte takové super užitečné znalosti bojové strategie, které já nemám – a já je chci znát, a připadám si odstrčená!“

„Ariel,“ povzdechne si Jackson a na vteřinu mi projede prsty rozcuchanými vlasy – do jejichž česání se, jak si v duchu všímám, hodně zapojil – protřepe je a zastrčí mi je za uši. „Tohle vědět nemusíš –“