Kapitola 594
Snažím se ze všech sil udržet dech klidný, a přestože se na mou plošinu přesunuli dva, pak tři další nepřátelští vojáci, dívám se jim do tváří skrz listí keřů, ve kterých se schovávám, a snažím se zjistit, jestli je jeden z nich Wright, jestli se v jejich očích nejeví to násilí, které jsem u něj ten den viděl - touha mě zabít -
Ale žádného z nich nepoznávám.
„Tohle by bylo perfektní místo,“ říká muž v čele a mračí se po plošině, „k umístění toho odstřelovače. A úhly z pořízených záběrů naznačují, že je to zhruba ve správné výšce.“