Kapitola 616

Blaze po mně udeří pěstí tak rychle, že sotva stihnu uhnout, zapotácím se dozadu a zvedám pravou ruku, abych zablokovala úder, o kterém vím, že přijde hned potom.

Ale můj učitel mě přechytračí, jak to tak často dělá. Neustále, abychom byli upřímní. Jeho levá noha se prudce zachytí za mé koleno a táhne mě dopředu. Pak přijde jeho pravá ruka, ale už je příliš pozdě – jsem ztratil rovnováhu a nemám na co.

Prudce mě udeří dlaní do otáčející se lopatky, až mě srazí na zem, o kterou s úžasem dopadnu.