Kapitola 828
Pippa se na mě rozčiluje, když odcházíme z koupelny, štěbetá o mé ubohé pohmožděné čelisti a o tom, jak ji zakryjeme make-upem. Ale já se posadím na postel a předstírám zívání, chci být na chvilku sama, abych popadla dech a lépe schovala svou novou zbraň. Když se ale opřem o polštáře, něco se pode mnou zvrásní, jako by to nebyla látka.
Vyžaduje to veškerou mou vůli, abych se nenechala otevřet oči a nechytit se jakéhokoli malého kousku papíru, který tam je. Místo toho se jen více zakloním a natáhnu ruce nad hlavu.
„Ach, ty chudáčku,“ zamumlá Pippa, když si toho konečně všimne. „Možná tě na chvíli nechám být? Abys si mohla zdřímnout? První den svého lůžka jsem vždycky ospalá.“