Kapitola 980
Kousnu se do rtu, když mě Jackson spustí a mé nohy dopadnou na zem, oči upřené na tátu.
Táta si Jacksona ještě chvíli prohlíží, než se znovu podívá na mě. Na okamžik se mi zatajil dech, ale pak se usměje, široce a krásně, a natáhne ke mně náruč. „Dcero,“ říká a natahuje se ke mně.
Z úst se mi vydral tichý výkřik, když jsem se od svého kamaráda vrhla do tátovy náruče. Přivinul si mě k hrudi, pevně mě objal, svíral mě v teple a hrdosti.