Kapitola 990
Marigold, sedící vysoko na Jacksonově paži, se s doširoka otevřenýma očima rozhlíží po nádraží a chroupe sušenku. Chvíli se koušu do rtu a pozoruji ji, s obavami, že bude úzkostlivá i ona. Koneckonců, její život už prošel tolika změnami...
„Je v pořádku,“ zamumlá Jackson a na chvíli se na mě ušklíbne, než se znovu podívá na naši dceru. „Jen… má zájem. Žádný strach. Že jo, Zlatíčko?“ Vtiskne jí pusu na tvář a Marigold rychle přikývne, nedívá se na něj, místo toho zírá na všechny ty zajímavé památky.
„Statečná holka,“ zamumlám a natáhnu ruku, abych ji pohladil po vlasech. „Přála bych si mít pouto a cítit tohle všechno.“